Na dva říjnové dny vyjela třída 3.C s Mgr. Janou Kudělovou a Mgr. Jiřím Vizauerem do Kroměříže, na odbornou exkurzi. Brzké vstávání se vyplatilo, hanácké Atény nás nezklamaly. Nejprve nás okouzlily veverky, pávi a jiná divoká zvířata v Podzámecké zahradě, přes kterou jsme si zkrátili cestu do centra města. Poté jsme navštívili s průvodkyní rozsáhlý venkovní areál – francouzský LIBOSAD (památka UNESCO) – holandská zahrada, edukační zahrada, pstruží rybník, bludiště s výhledem na jahodové kopečky, králičí vrch, otestovali chlupatá jablka – kdoule, viděli skleníky atp. Odpoledne jsme ochutnávali výrobky soukromé čokoládovny ČERNÝ OREL – pralinky s mnoha příchutěmi (černý pepř, máta, skořice, mandle, slaný karamel, vanilkový lusk, amaretto, griotka atp.), dozvěděli se spoustu zajímavostí z výroby těchto laskomin. Navštívili jsme rovněž minipivovar ČERNÝ OREL.
Skvostné ubytování v hotelu PURKMISTR všechny nadchlo. Pro zajímavost, hotel fungoval dříve jako měšťanský dům, na jehož renovaci ve 20. století přispělo mj. UNESCO. Studenti si zasoutěžili a mnozí získali cenné trofeje. Komu čest, tomu čest. Pochutnali jsme si všichni na marcipánovém dortu od pana učitele. Podívali jsme se I do zázemí hotelu – wellness, Lobby ba. Zdejší sklepní vinárna v pronájmu je využívána spíše pro cateringové akce. Přestože hotelový dům PURKMISTR**** pamatuje 17. století, je moderně opraven a poskytuje hostům maximální pohodlí. Pokoje STANDARD, PREMIUM byly na srovnatelné úrovni. Pokoj VIP měl I terasu s kouzelným výhledem na zámek a do Ztracené ulice.
Druhý den (po vydatné hotelové snídani) jsme prošli město přes schovanou Lennonovu uličku až k bývalé hradební zdi, která oddělovala v 17 až 19. století židovské město od toho křesťanského. Kdysi zde fungovala brána, která se na noc uzamykala. Ke zrovnoprávnění židů v Kroměříži se přistopupilo až po r. 1848. Smutnou minulost připomínaly lunety Maxe Švabinského a poněkud stísněný prostor ulic Tylova a Moravcova.
Potom jsme zavítali do Arcibiskupského zámku. Prostorami tohoto skvostu umění nás provázel prapraprapotomek maršálka Radeckého, mimochodem nikdo z nás si nezapamatoval všechna jeho křestní jména… kam se “hrabe” naše Petra Katarína. Poslední tečkou před cestou na nádraží byla návštěva Arcibiskupských sklepů s degustací zámeckého mešního vína. Pro zajímavost – dozvěděli jsmee se od pana průvodce, že kombinace zdejší zdravé plísně s pravidelným ,,pitným režimem” je zárukou skvělého zdraví. Zdejší mešní víno letos medailově zabodovalo v Salónu vín až v dalekém New Yorku (za zmínku stojí jistě Pinot Noir, Chardonnay či Frankovka).
Exkurze se vydařila a vzpomínky na ni nám nikdo nevezme.
Mgr. Jana Kudělová
Fotografka: Petra Katarína Sprateková