LÉTO V HANÁCKÉ METROPOLI

Atmosféra velkého světa na vás dýchne v Olomouci, nebo – jak ,,tvrdijó Hanáce i náplavy“ – v Holomóco.

Stačil jeden pouhý den (7. 6. 2022) k tomu, abychom mohli spatřit současný trend 4**** hotelů NH Collection. Stavba v mnohém připomíná známý pavilon EXPO či brněnskou vilu Tugendhat. Otevřené prostory, moderní design, minimalismus, čistota, příjemný personál činí z hotelu vyhledávané místo pro relaxaci i kongresovou turistiku.

Prohlédli jsme si VIP salónek, standard pokoj, apartmán jakož i sály Madrid II a III, anebo obří sál Evropa I. Ten bylo možno rozšířit o sousední sálek s balkonem (např. pro konání plesů). Přilehlé prostory bylo možno pomocí paravánu oddělit a zajistit hostům soukromí. V době naší prohlídky probíhaly 3 akce.

Z oken hotelu se můžete pokochat pohledem na skutečnou ,,srdcovku“ fanouška Sigmy, a nejen toho. Je to takové olomoucké Wembley, jinak Andrův stadion. Někdo pamatuje i ,,dřevní“ začátky kotle, ale i současní mladíci si rádi zahrají na nejlepším pažitu v republice. Nezáleží, zdali jsou prvoligový tým, anebo ,,pralesní“ liga. Hrát tady s diváky na ochozech musí být bomba!!! (Pro mne jsou to Oranien, pozn. aut.) Odjinud z hotelu je pro změnu vidět na golfové hřiště, dětská hřiště s hračkami, pro rodiče je k dispozici blízká zahrádka s nabídkou denního menu (polévka + 3 jídla). Hotel nabízí mj. podzemní parkování, dobíjecí stanici (jezdíte-li ekologicky) anebo balíček wellness v nedalekém aquaparku,anebo též fitness centrum.

Pocity hotelových hostů jsme si užili na opulentní snídani v prostorách hotelové restaurace (výtečné cappuccino, skvělé džusy, čerstvé ovoce a zelenina, rybí maso, uzené a sušené maso, pečivo, lahůdky atd. atd.).

V centru, na Horním náměstí jsme stihli odbíjení orloje. Na hodinovou procházku jsme se vydali kolem morových sloupů (top je určitě památka UNESCO), kašen a domů (zajímavá je smutná pověst o domě s vyskakujícím černým koněm), radnice s unikátními chrliči i středověkým arkýřem. Naše kroky nás zavedly do kostela sv. Michala (3 kupole podle italského vzoru) – skutečný barokní skvost! Ti odvážnější vystoupali na věž, my ostatní sestoupili do sklepení ve skále (zde se nalézá studánka se zázračnou vodou – prý se pít nemá…, pozn. aut.).

Potom už celí natěšení na slibovaný chládek jsme vyjeli autobusem na Svatý Kopeček. (Úterní deštivá předpověď nevyšla na 99 %.)

Návrší Jana Pavla II. mnohé překvapilo nečekaným výhledem, kýženými schody pro znavené nohy anebo čerstvě zrekonstruovanou svatokopeckou bazilikou.

Kupodivu jsme stihli i ZOO (selfie s žirafou či sobem Rudolfem, opice, hadi, netopýři, šelmy vč. nádherné pandy červené a vlků arktických). Hlas zuborožce připomínal ,,chechtací pytlík“. Největší radost měly děvenky v kozím výběhu s kůzlátky a chtěly vyzkoušet též nebezpečnou opičí lávku. Ta byla bohužel zavřená.. Nikdo se neztratil. Zoologickou zahradu jsme opouštěli za drobného mžení.

Největší horor jsme zažili cestou zpátky (ČD nezklamou – 15minutové zpoždění se protáhlo na 30 minut). Jen díky paní průvodčí jsme ve Svinově stihli rychlík na Opavu, Krnov a Město Albrechtice. Exkurze se vydařila, vyhnul se nám liják, jen nohy bolí…

Text: Mgr. Jana Kudělová

Fotografie: Petra Katarína Sprateková